Celá ČR, 30. 3. 2021
Výzkum Ligy otevřených mužů ukázal, že za posledních 10 let se zapojení mužů do péče o děti výrazně zvýšilo. Směrem k rodině se mění i jejich hodnoty. To se promítá také do pracovního života zaměstnaných otců, kteří se svým hodnotám začínají postupně přizpůsobovat. Jsou na to ale firmy připravené? Výzkumy napovídají, že se firmám vyplatí začít o mužích přemýšlet jako rodičích. Čím dříve, tím lépe.
Liga otevřených mužů (LOM) realizovala v roce 2020 výzkum zaměřený na téma aktivního otcovství, který mapoval také změnu v zapojení mužů do péče za posledních 10 let a navázal na rozsáhlý výzkum Podoby otcovství. „Ukázalo se, že tátové se v poslední dekádě začali významně více zapojovat do péče o děti a jejich životní prostor. A to už od nejútlejšího věku. Například podíl mužů doprovázejících děti k lékaři se zdvojnásobil,“ komentuje výstupy výzkumu Lukáš Talpa, odborný garant LOMu pro otcovská témata.
Mezi činnosti, ve kterých došlo ve srovnání s rokem 2010 k nejvyššímu růstu zapojení otců, patří vodění dětí na kroužky, nákup potravin, návštěva dětského lékaře, péče o nemocné dítě nebo večerní hygiena dětí, kde se míra deklarovaného zapojení otců zvýšila z 15 % (2010) na 31 % (2020). Díky tomu, že otce můžeme dnes častěji potkat i v ordinacích dětských lékařů, také slábne jejich přesvědčení, že o nemocné děti se nejlépe dovede postarat matka, i když s tímto tvrzením stále souhlasí 77 % českých otců (v roce 2010 to však bylo 89 %).
Podle zahraničních výzkumů ze Švédska, USA nebo Velké Británie mají aktivní tátové pozitivní vliv na psychosociální vývoj svých dětí. Jejich aktivní zapojení přináší nižší pravděpodobnost vývojových problémů i lepší studijní výsledky. Zapojení mužů do života rodiny má také pozitivní vliv na oba partnery. Muži i ženy reflektují lepší fyzické i psychické zdraví, snižuje se pravděpodobnost partnerské krize a rozvodu. Výrazně se také zvyšují možnosti žen v uplatnění na trhu práce.
Výzkum LOMu ukázal, že posun k modernímu pojetí otcovství nastal také v nastavení hodnot a priorit, kdy výrazně přibylo těch, kteří nedávají přednost práci před rodinou (71 % oproti 56 % v roce 2010). To se začíná promítat také do požadavků směrem k zaměstnavatelům.
Přes velkou změnu v hodnotovém nastavení mužů, se jen málo z nich prakticky zapojuje v roli primárního pečovatele. Například v rámci účasti na rodičovské. Výše rodičovského příspěvku hraje v rodině významnou roli, a proto zůstávají většinou na rodičovské dovolené osoby, které mají nižší příjem – a to bývají zpravidla ženy. Dvě třetiny mužů mají podle průzkumu LOMu vyšší příjem než jejich partnerky. Čtvrtina z nich pak uvádí, že mají příjem více než dvojnásobný.
„Vytváří se čím dál větší disproporce mezi rostoucí potřebou být u výchovy dětí a reálnou praxí, ve které je většina mužů stále hlavními tahouny rodinných rozpočtů. Stupňuje se tak tlak na slaďování práce a péče o děti u mužů. To je důležitá zpráva pro všechny zaměstnavatele. Často je slaďování rodiny a práce bráno zejména za záležitost žen,“ komentuje tyto skutečnosti Lukáš Talpa.
Firmy se trendu postupně přizpůsobují. Výzkum LOMu ukázal, že stoupl podíl zaměstnanců, kteří uvedli, že jim zaměstnavatel vyjde vstříc, pokud se potřebují postarat o dítě. Přesto má více než třetina otců pocit, že jsou v práci „od nevidím do nevidím“, a téměř čtvrtina dotazovaných uvedla, že jejich firma nenabízí žádné benefity v oblasti podpory péče o děti a pracovní flexibility. Pracující otcové by ze strany zaměstnavatele nejvíce uvítali finanční příspěvky na rodinné aktivity (61 %) a placené volno (46 %), dále zdravotní péči o členy rodiny (29 %) či příspěvek na jesle a školku. Velká část otců by ocenila také podporu v oblasti pracovní flexibility (46 %) a home office (38 %).
Firmy tak stojí před výzvou, jak se transformovat k flexibilní kultuře, která je maximálně efektivní i dlouhodobě udržitelná. “Pokud firma svému zaměstnanci umožní podílet se na péči o dítě, určitě se jí to vyplatí. Takový zaměstnanec bude výkonný a loajální, a bude šířit dobrou atmosféru v týmu. Sníží se také fluktuace zaměstnanců, předejde se chybám a nižší produktivitě z důvodu stresu. Navíc se zaměstnavatel stane součástí trendu, který nejde zastavit,” doplňuje k tématu Lukáš Talpa.
Firmám, které chtějí na tématu podpory aktivních tátů pracovat, nabízí LOM program Táta se vyplatí, do kterého je možné se po domluvě přihlásit. Více informací je možné nalézt na www.tataweb.cz
Nabídka sociálních politik jako je otcovská dovolená a rodičovská dovolená, umožňuje otcům zapojit se do péče o děti více než dřívější generaci. Od roku 2019 mohou otcové v České republice do šesti týdnů od narození svého dítěte čerpat týden státem placeného volna. Podle průzkumu LOMu se drtivá většina respondentů domnívá, že se jedná o dobrý prostředek pro upevnění pouta mezi otcem a dítětem a 70 % dotazovaných by otcovskou nějakým způsobem rozšířilo – ať už ve formě prodloužení nebo vyššího finančního krytí.
Česká republika však v podpoře tátů oproti jiným evropským zemím spíše zaostává. Na špici se nově objevilo Španělsko, kde mohou novopečení tátové čerpat plně placenou dovolenou 16 týdnů. Na předních příčkách se také tradičně drží severské země, jako je Švédsko či Island, kde placená část otcovské dovolené dosahuje 12 týdnů a tátové pobírají 80 procent své mzdy. Trend by v rámci EU měla podpořit již schválená směrnice Evropského parlamentu, podle které bychom do roku 2022 měli zavést minimálně dvouměsíční nepřenositelnou rodičovskou dovolenou pro druhého z pečujících. Podle výzkumu LOM by s podobnou kvótou souhlasilo 48 % mužů, přičemž většina by rodičovskou dovolenou využila společně s matkou. Mnohem větší podporu (79 %) má pak ve společnosti tzv. „bonus“, který by dva měsíce pro druhého rodiče přidal navíc ke stávající rodičovské.
Lukáš Talpa – odborný garant LOMu, 603 219 926, lukas.talpa@ilom.cz
Josef Petr – ředitel LOMu, 728 563 768, josef.petr@ilom.czOdkaz na výzkum
Výzkum LOM realizoval v dubnu 2020 ve spolupráci s agenturou Nielsen Admosphere. Sběr dat byl proveden metodou CAWI (online sběr dat) na vzorku 839 respondentů, mužů – otců nezletilých dětí, ve věkové kategorii 25–54 let, kteří jsou součástí Českého národního panelu. Cílem bylo umožnit srovnání s již dříve realizovanými výzkumy, zejména pak se studií Podoby otcovství v ČR vypracovanou v roce 2010 pro Ministerstvo práce a sociálních věcí.