Povinná rodičovská pro otce? Jde to i jinak.
Po delší pauze opět vzbudil velký rozruch plán MPSV zavést část rodičovské dovolené, která by byla určená otcům (např. iHNed.cz a Aktuálně.cz). Přinášíme vám názor LOMu založený na nejnovějších datech.
Na prvním místě je pro nás důležité, že se o otcovství veřejně mluví a politiky na podporu aktivního otcovství se řeší na úrovni vlády. Tzv. kvótu pro druhého rodiče, která by pomohla o něco více vyrovnat zapojení mužů a žen do péče o děti, nepovažujeme z principu za špatný krok.
Zkušenosti jiných evropských zemí s jejím zavedením ukazují, že toto opatření funguje a plní svoji roli. V plánu ministryně práce a sociálních věcí Marksové-Tominové se navíc jedná o 1 až 2 měsíce ze stávající rodičovské, které by byly dedikovány otcům. To pro rodiny neznamená tak velký tlak, např. v případě že by se kvótu rozhodli nedodržet a o tuto poměrnou část by se jim zkrátil rodičovský příspěvek.
Chápeme, že toto opatření vzbuzuje ve společnosti negativní emoce, ale domníváme se, že jeho pozitivní dopady by časem tento trend zvrátily, podobně jako v jiných evropských zemích. Mnohem více bychom však ocenili širší a věcnou společenskou debatu o podpoře aktivního otcovství a hledání konsenzuálních forem podpory rodiny.
Je ovšem také potřeba si uvědomit, že společenské klima např. ve skandinávských zemích je nastavené k regulativním opatřením ze strany státu mnohem přívětivějším způsobem než-li v ČR. Podle lednového průzkumu, který na reprezentativním vzorku 1008 respondentů realizovala pro LOM agentura Mediaresearch, podporuje zavedení kvóty pro druhého rodiče pouze 23 % populace.
Mnohem vstřícněji se lidé v ČR staví vůči takovým politickým opatřením ze strany státu, které znamenají podporu aktivních otců a nezasahují do rozhodování rodiny hrozbou negativních sankcí. Mezi ně patří především otcovská dovolená, která má 93 % podporu (a k naší nemalé radosti je její zavedení také součástí plánu MPSV) a tzv. bonus pro druhého rodiče nad rámec RD, který podporuje 82 % lidí.
Obě zmíněné opatření znamenají výdaje pro stát, ale také konsenzuální politiku, která jasně deklaruje důležitost svobodné volby každé rodiny a zároveň podporu aktivního otcovství i vyššího zapojení žen do veřejného a pracovního života. Další smířlivou variantou může být zavedení tzv. variabilního bonusu pro druhého rodiče v rámci stávající RD, který podporuje 62 % populace a zdá se být přijatelnějším opatřením pro mnohé zaměstnavatele.
Tátové a jejich rodiny si podle nás zaslouží ze strany státu spíše pozitivní motivaci než cestu restriktivních opatření. Může se tak rychleji změnit společenské nastavení vnímání role otce v rodině a tátové budou moci být s dětmi protože chtějí, ne protože se to od nich vyžaduje.
Otcovská dovolená = státem placené volno v rozsahu 5-10 pracovních dnů do 6 týdnů po narození dítěte, které by si mohl každý otec vybrat či nevybrat v závislosti na své volbě. Pokud by otcové tuto možnost využili, pobírali by po tuto dobu jednotný státní příspěvek.
Bonus pro druhého rodiče nad rámec rodičovské dovolené = v rámci rodičovské dovolené své partnerky/ svého partnera by mohl druhý rodič (obvykle otec) čerpat 1 měsíc rodičovské dovolené po skončení běžné rodičovské dovolené = nad rámec běžné rodičovské dovolené. Rodičovská dovolená druhého partnera by se tím nezkrátila.
Variabilní bonus pro druhého rodiče v rámci rodičovské dovolené = v rámci rodičovské dovolené své partnerky/ svého partnera by si mohl (tedy nemusel) druhý rodič (obvykle otec) vybrat kdykoliv 30 dní placené dovolené v zaměstnání navíc, určené k péči o dítě. Rodičovská dovolená druhého partnera by se tím zkrátila o příslušný počet dní, které by si v rámci dovolené vybral druhý partner).
Kvóta pro druhého rodiče = 1 měsíc ze stávající rodičovské by byl vyhrazen druhému rodiči (obvykle otci). Pokud by druhý rodič (obvykle otec) svou kvótu nevyčerpal, rodina by po tuto dobu nedostala rodičovský příspěvek.
