V nakladatelství Portál vyšla nová kniha Mužský narcismus – jak ho pochopit a proměnit. Rádi bychom na ní upozornili a přinášíme za LOM recenzi od Mgr. Michala Vybírala.

Tato inspirativní kniha se k českému čtenáři dostává již necelé dva roky po svém originálním vydání v Rakousku. Její autor R. Bonelli (psychoterapeut, psychiatr a neurovědec z Vídně ji uvádí slovy: „Toto je kniha o lásce, přesněji o mužově schopnosti (či neschopnosti – pozn. MV) milovat, o jeho zranitelnosti a stanovování hranic.“

Výše uvedená věta je také jedním z důvodů, proč může být inspirativní pro každého muže se zájmem o rozvoj kvality svého života a svých vztahů. A druhým důvodem je skutečnost, že – jak dokladuje autor odkazy na výzkum i sdílením mnoha příběhů ze své praxe – téměř každý z nás, mužů, má v sobě něco z narcismu. Uvedu několik citací z kritérií narcistické poruchy: Potřebuje neustálý obdiv, projevuje nárokové uvažování, projevuje nedostatek empatie, myslí si o sobě, že je mimořádný.  Pokud v nich poznáváte aspoň kousek sebe sama, nebo znáte někoho, s těmito (pří)znaky, pak tato kniha může být užitečná i pro Vás, ať už jste muž nebo žena!

V čem je konkrétně kniha Mužský narcismus zajímavá? Dle mého mínění píše autor poutavě, srozumitelně i pro laika a při tom odborně, s oporou o výzkumy i vlastní praxi. Knihu rozčlenil do tří částí:  V první části s názvem Spoutaný muž na základě několika příběhů definuje tři základní narcistické rysy, tzv. „narcistická pouta“: vlastní idealizace, upírání hodnoty druhým a neschopnost sebetranscendence. Výraz pouta odkazuje k vnitřnímu uvěznění, které brání člověku v navázání otevřených a naplňujících vztahů a v konečném důsledku spokojenému a naplněnému životu. V druhé části knihy (Trojí pouto) autor tato pouta podrobněji rozebírá tak, aby čtenář lépe pochopil, v čem omezují toho, kdo je jimi spoután. Třetí část knihy s názvem Strhnout pouta je zcela klíčová, protože ukazuje cestu z narcistického zakletí. Možná (ne)překvapivě je klíčová láska, tedy ochota otevřít své srdce a projevit empatii k druhému člověku – jak přesvědčivě dokládá Bonelli, muž s narcistickými rysy má empatii (na rozdíl např. od některých autistických poruch) ve svém repertoáru, a je tedy na něm, jestli se rozhodne pro narcismus a podléhání pokušení, nebo pro empatii a odpovědnost. Jak se píše v závěru (s. 171): Pouta narcismu strhne, jen když se bude cvičit v sebekontrole a otevře se – jednak vztahům rovného s rovným, jednak kráse, pravdě a dobru.

Chtěl bych ještě zmínit jeden postřeh, který může být důležitý jak pro rodiče, tak pro učitele: Vytvářet a podporovat narcistické rysy v raném dětství (s. 53 – 63) může mj. nekonkrétní „chvála pro chválu“ – ano, příliš chvály může škodit, neboť přílišné chválení nepodporuje smysl pro realitu a tím ani zdravý rozvoj dítěte. S tím může souviset přeceňování dítěte, které si pak buduje narcistní idealizující sebeobraz, a zároveň může neempaticky a agresivně reagovat na druhé lidi. Z vlastních zkušeností mohu říci, že na našich vzdělávacích workshopech Agrese je OK těmto tématům věnujeme často pozornost.

LOM již 12 let podporuje muže i kluky ve svých kurzech Mužská cesta a Mužská cesta pro otce a syny, aby rozvíjeli svůj smysl pro realitu, navazovali zdravé, otevřené a odpovědné vztahy a uvědomovali si své „temné“ stránky včetně narcistických pout a pokušení. Kniha R. Bonelliho Mužský narcismus: Jak ho pochopit a proměnit, může být dobrým pomocníkem na našich mužských cestách, protože v optimistickém a domnívám se, že i realistickém duchu, říká: Změna – i narcismu – je možná!

Za LOM: Mgr. Michal Vybíral