Křik, nadávky a urážky patří k realitě čtvrtiny partnerských vztahů v Česku

25. 8. 2021 Síla a násilí, Tiskové zprávy Lucie Nováková

Každý desátý Čech starší 15 let se občas dopouští některé z forem násilí ve vztazích. Bližší pohled navíc ukazuje, že se ve skutečnosti může jednat o číslo mnohem vyšší. Křik, nadávky a urážky v rámci partnerského vztahu uvedlo 26 % oslovených, kteří žijí v dlouhodobém partnerském vztahu. Vyplývá to z nového průzkumu agentury Nielsen Admosphere ve spolupráci s Ligou otevřených mužů (LOM), která v Praze a v Plzeňském kraji realizuje bezplatný terapeutický program Zvládání vzteku.

Nezvládnuté emoce, křik, facky, psychický nátlak i hrubé formy fyzického násilí. Taková je realita v mnoha českých domácnostech, která má stále velmi negativní dopady na jednotlivce i celou společnost. Služeb a programů pracujících s lidmi, kteří se dopouštějí násilného jednání, je však v ČR stále poměrně málo. LOM v květnu letošního roku realizoval ve spolupráci s agenturou Nielsen Admosphere omnibusový průzkum, který na reprezentativním vzorku 511 respondentů z internetové populace 15+ mapoval dopad covidové pandemie na výskyt násilí v českých domácnostech a strukturu psychických a sociálních forem násilí, které se často podceňují a nereflektují.

Celkem 10 % oslovených se v rámci výzkumu označilo za osobu, která se dopouští násilného chování (verbálního, psychického nebo fyzického) ve vztazích, 11 % připustilo, že se nějakého násilného chování vůči partnerovi, dětem nebo jiným členům rodiny dopustili v posledních 12 měsících. Tato čísla signalizují obrovský celospolečenský problém.

„Při zjednodušeném přepočtu se v ČR jedná o více než tři čtvrtě milionu lidí starších 15 let. Přitom je jisté, že jde pouze o špičku ledovce, protože v naší populaci určitě žije mnoho lidí, kteří svůj problém nepřiznají, nebo ho nejsou ani schopni rozpoznat,“ komentuje výstupy výzkumu socioložka Hana Friedlaenderová z výzkumné agentury Nielsen Admosphere.

Násilí v době pandemie

Výzkum překvapivě ukázal, že počet lidí, kteří se chovají násilně během pandemie, výrazně nevzrostl. „Rozdíl ve výskytu násilí v rodinách se ve srovnání s výzkumem realizovaným před pandemií neukazuje, a to ani z pohledu deklarovaného násilného chování respondentů, ani z pohledu hodnocení násilného chování ze strany jejich partnerů a partnerek. Čísla nám vycházejí velmi podobně jako při předchozím průzkumu, který jsme realizovali před pandemií a ve kterém jsme respondentům pokládali stejné otázky,“ popisuje Friedlaenderová.

U části populace (16 %) se však snížila schopnost zvládání emocí a vzteku. Zároveň platí, že samotný výskyt násilí není jedinou veličinou, kterou je možné měřit zhoršení situace v době covidu. „Mohl narůst počet lidí, u nichž se zvýšila intenzita a frekvence násilných epizod. Jinými slovy, ti, kteří se dokázali chovat nenásilně ve vztazích před pandemií, to podle našich dat zvládli i během ní. Zajímavá budou s odstupem času čísla z intervenčních center a jiných organizací pro oběti násilí, která ukážou, zda se během pandemie opravdu zvýšil počet jejich klientů. Počítejme také s tím, že dopady pandemie na psychické zdraví lidí budou ještě nějakou dobu dojíždět,“ komentuje výzkum Evžen Nový, vedoucí terapeutického týmu programu Zvládání vzteku, který Liga otevřených mužů nabízí klientům v Praze a Plzni.

Násilí má řadu forem, které se často podceňují

Výzkum mapoval také výskyt různých forem psychického a sociálního násilí, které zatím společnost bere v úvahu mnohem méně než násilí fyzické nebo sexuální. Čtvrtina dospělých (25 %), kteří žijí v dlouhodobém vztahu, přiznává, že v něm používá nebo zažívá alespoň občas křik, nadávky a urážky. Mezi další poměrně časté situace patří například ponižování před jinými lidmi (6–12 %), extrémní žárlivost (13–15 %) nebo izolování partnera či partnerky od přátel a rodiny (6–7 %).

Zdroj: Nielsen Admosphere / LOM, N=369, internetová populace ČR 15+, ČNP, květen 2021

Řady forem psychického a sociálního násilí se dopouštějí více ženy než muži. Partneři i partnerky se podle výzkumu shodují, že ženy častěji své partnery kontrolují. Například partnerovi častěji říkají, jaké oblečení má nosit či nenosit, nebo vzbuzují pocit, že potřebují její svolení např. k chození do společnosti nebo potkávání se s přáteli. Ženy běžněji projevují i extrémní žárlivost a jsou citlivější vůči ponižování nebo zostuzování před jinými lidmi než muži – samy častěji připouštějí ponižování partnera, ale i častěji uvádějí ponižování ze strany partnera-muže.

Zdroj: Nielsen Admosphere / LOM, N=369, internetová populace ČR 15+, ČNP, květen 2021

Nezvládnutý vztek má mnoho negativních dopadů

„Vztek vyvolává fyziologickou reakci těla, při níž jsou uvolňovány mobilizační hormony jako například adrenalin. Pokud jsme těmto stresovým hormonům vystaveni pravidelně a dlouhodobě, může to mít negativní dopad na naše zdraví,“ popisuje psychoterapeut Evžen Nový. Zahraniční výzkumy například potvrzují, že lidé, kteří dlouhodobě nezvládají svůj vztek, jsou náchylnější k chronickým zánětům, poruchám spánku, metabolickým poruchám nebo kardiovaskulárním onemocněním.

Bez povšimnutí samozřejmě nelze nechat ani dopad na blízké osoby. U žen i mužů, kteří zažívají nezvládnutý vztek a násilí svých partnerů a partnerek, se kromě zvýšeného rizika fyzického zranění objevují konstantní stres a strach, které mohou vést k chronickým zdravotním obtížím, jako jsou bolesti hlavy, zad, opakující se mdloby a záchvaty či poruchy spánku a příjmu potravy. Např. podle odhadů Světové zdravotnické organizace trpí ženy, které se staly oběťmi násilí
v partnerských vztazích, dvakrát častěji depresemi.

Stranou nelze nechat ani vliv na děti. Jedna ze zahraničních studií, která vyšla v American Journal of Preventive Medicine a byla realizována na vzorku 9508 lidí, například ukazuje, že u dospělých osob, které byly v dětství výrazněji vystaveny násilí ze strany rodičů, je 4–12krát vyšší riziko, že se u nich vyskytne alkoholismus, užívání drog, deprese, pokus o sebevraždu a 2– 4krát vyšší riziko kouření a rizikového sexuálního chování, než je tomu u osob, které násilí v dětství vystaveny nebyly.

Vztek a násilí lze dostat pod kontrolu

„Lidé, kteří se dopouštějí násilí, nejsou jen strůjci problému. Jsou také nezbytnou součástí jeho řešení. Základním principem je přijetí odpovědnosti za násilí a nehledání výmluv v okolí (manželka si za to může sama, v práci mám blbého šéfa apod.). Muži odhodlaní řešit svůj problém za námi pak často přicházejí dobrovolně. Odpovědnost za své chování přijímají a mají odvahu hledat řešení,“ říká k tématu Josef Petr, ředitel Ligy otevřených mužů (LOM). Ta již 6 let realizuje terapeutický program pro muže, kteří mají potíže se zvládáním vzteku vůči partnerce, v práci nebo při výchově dětí. Program Zvládání vzteku funguje v Praze a v Plzeňském kraji. Metodika práce programu vznikla s podporou odborníků z norských organizací Reform a Alternativ til Vold. Vyhodnocení dopadu programu probíhá ve spolupráci s mezinárodní organizací Work With Perpetrators – European Network. LOM také školí odborníky z neziskových organizací a státních institucí, jak s cílovou skupinou mužů, kteří nezvládají své emoce, pracovat.

Více o programu na www.zvladanivzteku.cz

Kontakty pro média:

Mgr. Tomáš Hais – PR manažer projektu Zvládání vzteku, tomas.hais@ilom.cz, 603 229 679

Mgr. Josef Petr – ředitel LOMu, josef.petr@ilom.cz,  728 563 768

Mgr. Evžen Nový – vedoucí terapeutů Zvládání vzteku, evzen.novy@ilom.cz,  725 290 328

Hana Friedlaenderová – hana.friedlaenderova@admosphere.cz,  602 265 277

Odkaz na výzkum:

https://www.nielsen-admosphere.cz/press/krik-nadavky-a-urazky-patri-k-realite-ctvrtiny-partnerskych-vztahu-v-cesku/?fbclid=IwAR0iKfSnWu5A6N2EtKTXCzmVps6BaxEjUsc86pDHnlVUsIfVYXIZoOsHRPA


Další články