V nedávné době vyšly dva zajímavé texty týkající se kvót pro větší zastoupení žen v politice, které doporučujeme k přečtení. Zároveň nabízíme vlastní komentář.

Luděk Niedermayer – Genderová mission impossible v Čechách a Martin Fendrych – Proč muži zuří kvůli kvótám pro ženy? Konec patriarchátu se ke konkrétnímu opatření – tedy tzv. kvótám – stavějí rozdílně. Ovšem shodují se na tom, že znevýhodnění žen v určitých oblastech společenského života je reálným problémem, se kterým je potřeba něco dělat.

Tento (v dnešní době a naší malé kotlině) docela nepopulární názor sdílí i LOM. Navíc dodáváme, že podpora většího uplatnění žen v politice a na pracovním trhu je pozitivním krokem nejen směrem k ženám, ale i k mužům. Těm se otevírá prostor k zapojení do oblastí života, kterým naopak stále dominují ženy. Především rodina, vzdělávání a institucionální péče muže mnohdy postrádají.

Kvóty jako regulativní opatření nejsou žádným zlem samy o sobě. Je to regulérní nástroj veřejné politiky, který fungovat může, ale také nemusí. Funguje především v takových případech, kdy existuje alespoň minimální tematický společenský konsenzus. Proto může v dnešní době fungovat např. ve Skandinávii, která je rovnosti žen a mužů zemí zaslíbenou. Česká společnost, ale na podobná opatření není zdaleka připravená. Je tedy potřeba nejprve vést rozumnou veřejnou debatu a podporovat obě pohlaví jinými způsoby, např. prostřednictvím vzdělávacích programů či podpůrných kampaní.