„Děti otce potřebují. Otcové předkládají dětem různé výzvy a ukazují jim svět a jeho dobrodružství. Tím se dítě rychleji učí.“ Rozhovor o potřebě zapojení mužů do péče o děti s ředitelem LOMu, Martinem Járou na Aktuálně.cz.
Praha – V Česku se podle nejnovějších údajů rodí téměř polovina dětí mimo manželství a nezanedbatelná část z nich nemá v rodném listu uvedeného otce.
Setkáváme se s novým fenoménem, kdy si ženy pořizují dítě bez vyhlídky na rodinné soužití. Pro generaci svobodných žen bez partnera, kterým začínají tikat biologické hodiny, je to racionální řešení. Otázkou zůstává, nakolik toto řešení prospívá dětem.
„Celkově se mění rodina jako sociální instituce. Roli širší rodiny dnes více a více nahrazují společenské instituce a místní či zájmové komunity,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholog a ředitel Ligy otevřených mužů Martin Jára.
Jedním dechem dodává: „Děti otce potřebují. Otcové předkládají dětem různé výzvy a ukazují jim svět a jeho dobrodružství. Tím se dítě rychleji učí.“
Aktuálně.cz: Podle vašich údajů se rodí 43 procent dětí mimo manželství a nezanedbatelná část z nich nemá v rodném listu uvedeného otce. Jak si vysvětlujete tento trend? Ženské chtějí dítě, ale nechtějí manžela?
Martin Jára: Tento údaj pochází z dat Českého statistického úřadu o Pohybu obyvatelstva v roce 2012. Prostě se rodí více dětí mimo manželství. Část z nich se podle některých ukazatelů (jako je právě absence otce v rodném listu) rodí ženám, které se rozhodly dítě vychovávat samy.
Může se jednat o ženy, které nenašly vhodného partnera, a přesto se rozhodly dítě mít. Ale to je jen jedna možná interpretace. Jinou interpretací je klesající význam manželství jako instituce.
A.cz: Co říkáte tomu, že se v desítkách tisíc případů stává z muže pouhý ploditel dětí, nikoliv však klasický otec – pečovatel, vychovatel? Co proti tomuto vývoji můžete dělat?
Liga otevřených mužů si velmi váží svobodné volby jednotlivce. Žena i muž mají právo přistoupit k výchově vlastních dětí po svém, tedy samozřejmě vyloučíme-li extrémní případy. Každé svobodné rozhodnutí přináší také velkou zodpovědnost. Otec i matka by měli dobře zvážit, jak absence otce v péči o dítě ovlivní jejich potomka. Je proto třeba o těchto tématech vést veřejnou diskusi.
A.cz: Jaké možnosti má otec, jenž není uveden v rodném listu dítěte, které zplodil, a jenž tudíž nemá na dítě jakýkoliv nárok? Jak jsou tyto věci právně ošetřeny?
Otcovství je možné potvrdit soudem na návrh matky, otce, a dokonce i dítěte. Matka se tak může přihlásit o výživné a otec o právo na dítě. V zájmu dítěte bychom ale doporučovali se tomuto řešení vyhnout. Třeba s pomocí mediace či jiných možností mimosoudního vyjednávání.
A.cz: Může současnému stavu pomoci další trend, a sice táta na rodičovské dovolené? Jak se tento model rozšiřuje? Zdá se mi, že táta s kočárkem dopoledne u pískoviště již není společností vnímán jako něco bizarního či výjimečného…
Situace se rozhodně zlepšuje a tátů, kteří se rozhodli jít alespoň na nějaký čas na rodičovskou dovolenou a umožnili tak matce dítěte vrátit se dříve na trh práce, zvolna přibývá. Považujeme to za velmi pozitivní trend a podporujeme jej mimo jiné v rámci projektu Táta na plný úvazek.
A.cz: Mnoho žen se raději spoléhá na služby různých mateřských center a soukromých chův či školek, než aby vsadilo na klasický model „otec – dvě babičky – dva dědečkové“. Jak si to vysvětlujete?
Celkově se mění rodina jako sociální instituce. Roli širší rodiny dnes více a více nahrazují společenské instituce a místní či zájmové komunity. Mezi ně patří jistě i rodinná centra. Nepovažujeme to za negativní trend.
Naopak to může být příležitost pro dědečky a babičky, kteří se necítí být součástí výchovy svých vnoučat, aby se o svou roli přihlásili zde. Role seniorů, kteří jsou nositeli osobité moudrosti, je nezastupitelná, podobně jako role mužských vzorů ve výchově.
Otec je ten, který předkládá dítěti výzvy a ukazuje mu svět a jeho dobrodružství.Autor: Liga otevřených mužů
A.cz: Na druhou stranu Síť mateřských center stojí za otci. Neříká příchozím matkám, které potřebují pohlídat dítě: „No jo, máte pravdu, chlapi jsou hrozní a nestojí za nic!“, ale naopak pořádají akce jako „Táta dneska frčí“ či slaví Den otců. Jak se Sítí mateřských center vycházíte a jak s ní případně spolupracujete?
Liga otevřených mužů spolupracuje s mateřskými a rodinnými centry od počátku své existence a zmíněné aktivity zaměřené na podporu aktivního otcovství vznikaly s naší podporou. Povědomí o Dni otců, který si bere za svůj víc a víc lidí, se nám v ČR podařilo prosadit i díky nim. V současné době spolupracujeme hlavně s Unií center pro rodinu a komunitu.
A.cz: Tisíce dětí se za prvních deset let života vůbec nemusejí potkat s mužským vzorem – otec s rodinou nežije, muži se nevyskytují ve školkách a často ani na prvním stupni. První mužský vzor, na nějž narazí, může být až učitel na druhém stupni ZŠ. Jak tato zkušenost ovlivní syny a jak dcery bez otců?
Děti, ať už se jedná o kluky nebo holky, mužské vzory potřebují. Otec přistupuje ve většině případů k výchově jinak než matka. Matky mají tendenci dítě spíš chránit a poskytovat mu tu nejlepší péči. Otcové naproti tomu předkládají dětem různé výzvy a ukazují jim svět a jeho dobrodružství. Tím se dítě rychleji učí.
Jak ukazují výzkumy, děti, o které pečovali tátové už od nejranějšího věku, měly později mnohem lépe rozvinuté myšlení a dosahovaly lepších výsledků ve škole. Tátové hrají nezastupitelnou roli také v rozvoji pohlavní identity u chlapců i dívek.
Pro kluky představují nezastupitelný mužský vzor a rolový model. Pro dívky je pak táta jakýmsi vzorem prvního partnera, ke kterému se mohou nějak vztáhnout.
A.cz: Nakolik může synovi nahradit mužský vzor dědeček, trenér, oddílový vedoucí či učitel?
Do určité míry. Nezastupitelnost otce nebo partnera matky, který aktivně pečuje o dítě, spočívá především v jejich každodenní přítomnosti. Táta je tu každý den a jenom pro mne. Například právě chlapecké skautské oddíly jsou plné dětí z rozvedených rodin, protože kluci touží po mužských vzorech a po dobrodružství, které jim matka, ať už je sebelepší, nedokáže zprostředkovat.
A.cz: Zjistí-li maminky, že jejich prvňáčky či druháky bude učit kantor, přistupují k němu většinou s nedůvěrou a jsou z toho zaskočeny. Oproti tomu má-li je vést i třeba velmi nepříjemná kantorka, jsou mnohem shovívavější. Čím to podle Vás je?
Je to tím, že je mužů ve školách zoufale málo, a tak nejsme zvyklí na to, že i muže zajímá výchova dětí. V ČR je dokonce nejméně mužů na prvním stupni základních škol v Evropě! Může za to především nízká prestiž učitelského povolání a samozřejmě také nízké finanční ohodnocení.
Zajímavé je, že popsaná situace by se nikdy nevyskytla například ve zmíněném skautu. Tam je přítomnost mužů ve výchově najednou normální. Je to velký paradox.
A.cz: Objevil-li by se muž dokonce jako pan učitel ve školce, tipuji, že nejméně polovina matek ho bude podezřívat ze skryté pedofilie. Setkali jste se s tímto stereotypem? A jak nahlížíte na učitele v MŠ? Je to vlastně vhodné, aby se staral o takto malé děti (cizí) muž?
Je to velmi vhodné. Dítě potřebuje mužské vzory, nejen doma. Známe mnoho příkladů, například ze Skotska, kde přítomnost mužů v MŠ pozitivně přispěla jak dětem, tak i personálu a rodičům. Děti se najednou do školky mnohem víc těšily. U nás pracuje hodně mužů v lesních školkách (školky zaměřené na pobyt v přírodě za každého počasí – pozn. red.). Pro předškolní děti to je jednoznačné plus.
A.cz: Dítě je po rozvodu ve většině případů svěřováno matce. Jak tato rozhodnutí soud zdůvodňuje?
Většina lidí, včetně soudců, cítí jakési „přirozené právo“ ženy na dítě. Je třeba si ale uvědomit, že stejné právo má i otec. Předně je lepší se soudům vyhnout, a pokud k nim opravdu musí dojít, bylo by lepší, aby svá rozhodnutí vynášely v zájmu dítěte, a ne v rámci stereotypního myšlení.
A.cz: Jaká jsou podle Vás hlavní úskalí střídavé péče z pohledu otce?
Největším úskalím střídavé péče je to, že dítě nemá jeden stabilní domov. Pro táty je ovšem určitě lepší být se svým dítětem čtrnáct dní v měsíci než jeden víkend.
A.cz: Nevyrůstají-li děti v úplné rodině a nevidí-li, jak spolu tatínek s maminkou vycházejí, zvyšuje to pravděpodobnost, že buď rovněž nezaloží rodinu, popřípadě se brzy rozvedou?
Možná, ale důležitější než úplnost rodiny je její funkčnost. Pokud dítě vidí zralé a vlídné vztahy, bude mít tendenci je v dospělosti napodobovat. A takové vztahy se mohou rozvinout i v případě, že se rodiče rozhodnou rozejít.
A.cz: Ve značné části společnosti panuje přesvědčení, že je-li někdo ohrožen a má-li být někdo chráněn, pak je to matka s dítětem (často proti otci). Jak bojujete s tímto stereotypním pohledem?
Liga otevřených mužů podporuje aktivní otcovství, tedy pravidelnou péči o děti a jejich životní prostor. Čím víc dobrých tátů, kteří se zapojují do péče o děti, bude, tím se postupně může změnit obraz otcovství ve společnosti.
A.cz: Na druhou stranu se mi zdá, že také organizace za práva otců začínají být čím dál více slyšet. Jak silný mají hlas a co se jim podařilo prosadit?
Hlas těchto organizací je sice slyšet, ale k pozitivnímu vnímání otcovství ve společnosti nepřispívá. Chápeme zklamání otců, kteří nemají možnost podílet se na péči o své děti, ale k řešení rodičovských problémů je třeba méně křiku a více konstruktivních návrhů.
Místo novel zákona ve prospěch střídavé péče chceme prosazovat, aby muži měli možnost zapojit se do výchovy co nejdříve, například zavést v ČR otcovskou dovolenou. To znamená týden či dva placeného volna po narození dítěte, nebo propagovat rodičovskou v podání mužů.