Martin Jára: Být drsňák je přežitek

PhDr. Martin Jára

V Magazínu Psychologie.cz vyšel rozhovor s psychoterapeutem a ředitelem LOMu – Martinem Járou. O mužském světě, absenci vzorů i kampani Suchej únor. Zveme ke čtení.

Martin Jára je psychoterapeut s vlastní praxí a také spoluzakladatel organizace Liga otevřených mužů (LOM). V ní se prostřednictvím kurzů, poradenství nebo workshopů snaží zlepšovat kvalitu mužského života. V únoru proběhl již čtvrtý ročník akce Suchej únor, kdy LOM vyzývá muže, aby měsíc nepili alkohol. Povídali jsme si o stírání rozdílů mezi mužem a ženou, o absenci vzorů a také o nových zdrojích mužského sebevědomí.

Začátkem roku proběhla akce Suchej únor. Jaké jsou ohlasy?

Letošní únor byl čtvrtý v řadě a zároveň nejúspěšnější co do počtu účastníků na Facebooku nebo výstupů v médiích. Myslím, že je to povedená kampaň, protože je jednoduchá, levná a zaujala spoustu lidí. Ohlasy jsou hodně pozitivní.

Budete s touto akcí pokračovat i v dalších letech?

Určitě, u kampaní je dobré, když se opakují. Příští rok přineseme nějakou inovaci, aby se naše původní myšlenka rozvíjela. Jeden z nápadů je zaměřit se na alkohol za volantem.

Pozorujete u účastníků i dlouhodobější účinky?

Jedna část říká, že se příští rok zúčastní znovu. Druhá část zjišťuje, že bez alkoholu může normálně fungovat, dává si předsevzetí, že bude pít třeba jen o svátcích a na oslavách. Jsme rádi, že muži o svém vztahu k alkoholu začali alespoň přemýšlet, začali si všímat, jak pití ovlivňuje je i jejich okolí. Z vlastní zkušenosti věřím tomu, že kdo vyzkouší měsíc bez alkoholu, vypěstuje si vůči němu určitou senzibilitu a naučí se s tou drogou pracovat. A začne hledat jiné zdroje potěšení.

Jaké další zlozvyky, na kterých by měli pracovat, muži mají?

Určitě bych zmínil preventivní lékařské prohlídky. Muži mají vůči nim zbytečné předsudky. Také se čím dál tím více mluví o onkologických onemocněních, specificky mužských, a existuje několik kampaní, které se jimi zabývají, například Movember.

Ve společnosti převládá názor, že chlap musí být drsňák. Může si vůbec muž dovolit být citlivý a zranitelný?

Je to přežitek, který brzy vymizí. Tipuji, že do deseti, dvaceti let, prostě s novou generací. Společenské stereotypy se poměrně rychle proměňují a posouvají. Vezměte si třeba muže, který se rozplývá nad malým dítětem. Už mu to nikdo nevyčítá, nikdo se mu za to neposmívá – tak jako o generaci dřív.

Rozdíly mezi ženou a mužem se v dnešní době trochu stírají, že?

Určitě. Zejména rozdíly, které jsou vidět navenek, se stírají. Oba mohou zastat stejnou práci, například péči o děti.

Ženy a muži hrají ve vztahu předem dané role, ve kterých se ale často necítí jistí a neumí to tomu druhému říct. Proč je komunikace mezi mužem a ženou často problémová?

Ano. Hrají se hry a ženy a muži v nich hrají své role. Ale nesdělují si, co je opravdu trápí, co opravdu potřebují. A to bych s vámi asi souhlasil, že veliké téma komunikace bylo a bude problémové. Bylo o něm napsáno spoustu knížek a stále si někdo stěžuje, že spolu muži a ženy neumí komunikovat. Za muže bych rád řekl, že se učí být otevřenější a také přímější vůči ženám. Nebo alespoň my v našich kurzech je to učíme.

Co je ještě učíte ve svých kurzech?

Uf, toho je. Všechno možné. Ale určitě být právě více v kontaktu se svými emocemi, umět je ukázat, pracovat se svými potřebami a říct si o ně, i když nemusím být vyslyšen. Muži například často neumí unést odmítnutí, a tak mlčí.

Pozorujete, že by muži začali více vyhledávat například psychoterapeutickou péči? Chodí za vámi jen tak sami od sebe?

Myslím, že se tolik nestydí říct nahlas, že chodí na psychoterapii. Což je velký pokrok.

Do vaší ordinace chodí jenom muži, nebo i ženy?

Samozřejmě i ženy. Jedna moje práce je Liga otevřených mužů, která je zaměřena na muže, a pak je moje vlastní terapeutická praxe, kde pracuji s muži i se ženami. I když píšu na svých webových stránkách, že mírně preferuji práci s muži, protože to je můj profesní zájem a směr.

Mužské milníky

Není problém dnešních lidí v tom, že nemají žádné vzory, ať už jde o partnerství nebo rodičovství?

Máte pravdu, že vzory dřív byly mnohem jednoznačnější. Sice máme víc na výběr, ale nevíme, co je správné. Potom dochází k tomu, že se žena vztáhne ke vzorům, které vidí v lifestylových časopisech. Zároveň dnes nikomu nemůžou vyhovovat ani dřívější role – muž je drsňák a žena pere prádlo. Nové vzory nemáme a staré neplatí.

Pak lidé nevědí, co mají očekávat od těch druhých a vlastně sami od sebe…

Ano, důležité jsou samozřejmě rodičovské vzory, ale je otázka, kolik mladých lidí si dnes váží svých rodičů, nakolik doma vidí něco, co by chtěli opakovat. Moje zkušenost je, že jsou to spíš vzory negativní.

Je podle vás pravda, že muži dozrávají později než ženy? Nebo je to další předsudek?

Když se na to podívám nezaujatě, tak se mi zdá, že skutečně dozrávají později. Dneska se obecně posouvá čas, kdy lidé zakládají rodiny. A z vlastní praxe se mi zdá, že muži potřebují více času si věci ujasnit.

Jak muž dozraje?

Musí mít nějaké zkušenosti, někdy těžké a bolestné. Také musí překonat nějaké překážky. To se zpravidla ve dvaceti nepodaří…

Může být tím přelomovým okamžikem otcovství, manželství?

Ano, tahle odpověď se nabízí. Muž se najednou přestane starat jenom o sebe. Začne se starat i o druhé lidi, převezme odpovědnost. V situaci, kdy nám vymizely jasné milníky mužství, je otcovství asi nejzřetelnějším přelomovým bodem.

Když má muž pocit, že ještě nenašel sám sebe, co mu může pomoci k sebepoznání?

Měl by patřit do nějaké formální či neformální skupiny mužů. To je ta nejlepší škola. Zažívat tam různé konfrontace, ale i podporu, bezpečí. Řekl bych, že muž bez kontaktu s jinými muži jen tak nedozraje.

Takže ženská společnost nemůže nahradit tu mužskou?

Podle mě ne. Mužské skupiny jsou nezaměnitelné. Asi víte, že v LOMu takové skupiny také vytváříme.

Mluvili jsme o důležitosti otcovské role. Jaké vzory by měl otec předávat svým dětem?

Určitě by měl být samostatný – a u svých děti podporovat samostatnost. Měl by pro ně být autoritou, ne tím, kdo jim přikazuje, ale koho si přirozeně váží za to, že umí zaujmout jasný postoj a obhájit si ho. Třetím důležitým prvkem je jeho vlastní agresivita. Pro děti je hodně důležité sledovat, jak umí otec zacházet s agresí, jestli ji má pod kontrolou a umí ji ovládat. Ale také by měl umožnit svým dětem, aby se naučily chovat agresivně. V určité míře je to zdravé: neměli bychom agresi potlačovat, ale spíš kultivovat.

Jak mohou muži nejlépe kultivovat agresi?

Nějakou fyzickou činností. Ve sportu je agrese dokonce ceněná. Samozřejmě když je podle pravidel. Když někdo fauluje nebo simuluje, tak se mu to netrpí ani ve sportu, ani v běžném životě. A důležité je opět to mužské společenství.

Nové zdroje sebevědomí

V čem je český muž specifický? Už jsme říkali, že v množství alkoholu.

Bohužel. A česká společnost je také výjimečná v tom, jak relativizuje hodnoty, vysmívá se jim. Muž by se měl umět za své hodnoty postavit.

Jaké hodnoty jsou podle vás důležité?

V LOMu říkáme, že je to odpovědnost, odvaha, originalita a otevřenost. Především odpovědnost je velké téma. Ať už mluvíme o té osobní nebo sociální. Jedno s druhým souvisí: vezměte si jen diskuzi o protikuřáckém zákoně, pořád dost mužů chrání možnost si zapálit… a škodit sobě i okolí. Ale naštěstí je čím dál víc mužů, kteří si to uvědomují a chtějí se v těchto věcech angažovat. Péče bývala doménou žen, ale dnes už je spousta mužů, kteří pečují o druhé.

Jaké mají dnešní muži sebevědomí?

Tradiční zdroje sebevědomí vyschly. Třeba už vám tolik nedodá, když jste bohatý. Myslím, že pro ženy už to také není tak důležité.

Jaké jsou ty nové zdroje?

Podle mě je dobré mít nějaký svůj projekt, který ani nemusí být výdělečný. Třeba založit webové stránky a vybírat peníze na školu v Africe nebo řešit problémy ve svém okolí, založit občanské sdružení. Dělat něco pro druhé i pro sebe. A překonávat se.

Co v životě muže způsobuje ženský element?

Žena určitě dokáže muže inspirovat, někdy až vykolejit. Nepochybně rozvíjí sebereflexi a seberozvoj muže. To mi připomíná hlášku, že ženy jsou věčně nespokojené… Možná na tom něco je. Muži mají pořád ještě tendenci ke konzervatismu: ženy jim ten klid narušují a uvádí je do pohybu.

Pozorujete nějaký posun, co se týče mužského sebevědomí?

Muži si začínají více věřit a být méně závislí na ženách. Teď nemyslím, že by měli být muži sami pro sebe. Je dobře, když se muž umí vztahovat k ženě. Ale ne jako chlapec ani jako táta: ale jako sebevědomý partner, který ví, co cítí a co potřebuje.

 

Rozhovor vedla Karolína Šimková
Zdroj: https://psychologie.cz/byt-drsnak-je-prezitek/

Naše vlajková loď:

Podporujeme mladé muže z dětských domovů, aby se zapojili do běžného života.

Podpořte nás
Podporují nás:

LOM považuji za malý kousek spontánní a aktivní občanské společnosti, kterou u nás v Čechách vidím s úlevou a s radostí.

Jan Trachta

Lékař bez hranic a autor knihy Tichý dech

Jan Trachta ve Dvaceti minutách Radiožurnálu
Proč LOM?

"Nejvíce si cením životních zkušeností a postojů, které jsem mohl s ostatními chlapy sdílet a porovnávat."

"Intenzita a efektivita - za jedno setkání zjistím víc než bych zjistil od různých lidí za půl roku."

"Struktura - získám strukturu v tématu, o kterém nestíhám přemýšlet."

Fotogalerie