Kluci a válka

V poslední době myslím na válku a kluky. Přes Facebook kolegyně z Libanonu psala, že se bojí, že se válka teď zase přesune tam a že doufá, že jim zase nezboří školu pro 800 dětí.

Z Tádžikistánu zase další kolegyně píše, že opět jako loni nejde proud během dopoledne, a tak se učí ve třídě se 70 dětmi v teplých bundách nebo kluci shánějí dřevo, že ale v Pamíru je to horší a na jihu se bojí extremistů z Al-Kajdy. Obě znám jako skvělé pedagožky, které se již několik let podílí na zavádění kvalitativních pedagogických standardů ve svých zemích. Denní chléb za 60 dolarů za měsíc.

Přemýšlím tak o luxusu, ve kterém tady žijeme a o hrozbách, které život přináší a jaký význam jim dáme. Ano, máme štěstí, že žijeme tady a můžeme si taky stěžovat na nízké mzdy, požadavky a třeba ekonomické krize. Naše problémy určitě nejsou malicherné, jen mě napadá, zda tím luxusem svobody, míru, tepla někdy nemrháme malicherně. Myslím na ty dvě sebe-vědomé profesionálky a přeju si být tak odvážný jako ony.

Když už je řeč o odvaze a třeba síle, luxusem je, že kluky tady nemusíme učit o válce, jak zabíjet a nenávidět. Můžeme se všemi dětmi mluvit o míru a jakou má cenu. Většina odborníků se shoduje, že mužství je udělováno zase jen mužstvím. Jak ale víme, na našich školách neučí mnoho mužů – pedagogů, i kdyby jen statisticky vyjádřeno. Jaké mužské vzory si tedy z našich institucí kluci ( ale i holky ) ? Jak se učí zvládat svou sílu, konflikty, vztahy? Je jen dobře, že se téma rovných příležitostí dostává pomalu a jistě do agendy MŠMT, což dokazuje 10.3. 2009 ministerstvem pořádaná konference s názvem Muži do škol!, která si neklade za cíl hledat důvody proč to nejde a nabízet jednoduché rady, ale zejména hledat cesty a šířit zkušenosti, jak to jak a k čemu je dobré mít větší zastoupení mužů v institucionální výchově a vzdělávání.

Přeji Vám mír a teplo a muže ve škole,

Pro časopis Moderní vyučování 2/09 napsal  Mgr. Václav Šneberger, Liga otevřených mužů, o.s.

Naše vlajková loď:

Podporujeme mladé muže z dětských domovů, aby se zapojili do běžného života.

Podpořte nás
Podporují nás:

LOM považuji za malý kousek spontánní a aktivní občanské společnosti, kterou u nás v Čechách vidím s úlevou a s radostí.

Jan Trachta

Lékař bez hranic a autor knihy Tichý dech

Jan Trachta ve Dvaceti minutách Radiožurnálu
Proč LOM?

"Nejvíce si cením životních zkušeností a postojů, které jsem mohl s ostatními chlapy sdílet a porovnávat."

"Intenzita a efektivita - za jedno setkání zjistím víc než bych zjistil od různých lidí za půl roku."

"Struktura - získám strukturu v tématu, o kterém nestíhám přemýšlet."

Fotogalerie