Jsem blázen, když chodím na mužskou skupinu?

Často se jako muž setkávám s nedůvěrou jiných mužů, když je zvu na mužské skupiny nebo když jen o takové možnosti mluvíme. Mnohdy se objevují reakce typu: Tohle nepotřebuji. Nejsem přece blázen. Svoje věci si zvládnu vyřešit sám atp.

Myslím, že kdo chodí na mužskou skupinu, není blázen. Abychom jako Lom doložili toto tvrzení, přinášíme vám příspěvek, který pojednává o práci s muži v mužských skupinách a shrnuje dosavadní zkušenosti z Pražské skupiny pro muže ProM.
Základní témata příspěvku jsou:

1) Co je Pražská otevřená skupina pro muže ProM
2) Jací muži – účastníci Pražské otevřené skupiny pro muže
3) Jaká jsou jejich očekávání a potřeby?
4) Jaká témata tyto muže zajímají?
5) Jaká je struktura a dynamika těchto skupin?
6) Závěrem

Klíčová slova:
mužská skupina, Pražská otevřená skupina pro muže ProM, očekávání, potřeby a témata zúčastněných mužů

1) Co je Pražská otevřená skupina pro muže ProM 

ProM je otevřená skupina pouze pro muže, kam může každý muž přijít jednou či opakovaně. První setkání ProMu proběhlo v lednu 2007. Skupina se koná jednou měsíčně v Praze, od 18.30 do 22 hod. Každá skupina má předem dané téma, které většinou navrhují a vybírají účastníci na konci setkání. Účastnický poplatek je diferencován dle sociální situace účastníka: do června byla jeho základní výše 300,- Kč, od září je základní cena 750,- Kč, případně 500,- nebo 250,- Kč dle sociální situace účastníka. Taky je možné si předplatit účast na 5 skupin dopředu za zvýhodněnou cenu.
Skupina je prezentována jako podpůrná, osobnostně rozvojová, orientovaná na potřeby a otázky příchozích, na možnost poradit se a získat zpětnou vazbu. Vedení probíhá vždy ve dvojici. Skupina je orientována tzv. procesně, pracujeme především s tím, co se děje „tady a teď“, reagujeme na vzniklou dynamiku skupiny i na případné nově se objevující otázky a témata.
Z většiny setkání vznikají zápisy, kde jeden z účastníků zachycuje objevené otázky, témata, tvrzení, myšlenky. Tento zápis je pak přístupný na stránkách LOMu (www.ilom.cz) v sekci „Co muži říkají“. Od letošního října také účastníci skupin mohou k zápisům (i mezi sebou) diskutovat v uzavřeném diskusním fóru. Tento přesah skupiny dál do života, mezi další muže, kde se stává součástí mužského pole nám (LOMu) přijde velmi důležitý a zásadní. A to vše samozřejmě se souhlasem přítomných mužů a se zachováním jejich anonymity.

2) Jací jsou muži – účastníci Pražské otevřené skupiny pro muže

Uvedené údaje jsou za období leden – říjen 2008, kdy proběhlo celkem 7 setkání.

Průměrná účast v uvedeném období (7 setkání): 9 mužů
Nejmenší počet účastníků: 3
Nejvyšší počet: 14
Celkem se těchto sedmi setkání zúčastnilo 24 mužů, z toho 19 přišlo více než jednou.

Charakteristika věková (odhad):

18 – 25 let: 10 %
25 – 35 let: 70 %
35 – 45 let: 15 %
45 – 55 let: 5 % (občas 1)
nad 55 let: nikdo

Vzdělání: všichni středoškolské, odhadem 80 % vysokoškolské, velmi různorodého zaměření

Bydliště: 19 Praha, 2 z Ústí nad Labem, 1 z Liberce, 1 z Poděbrad, 1 z Nuzína u Strakonic

3) Jaká jsou jejich očekávání a potřeby?

Přicházející muži očekávají a potřebují především možnost mluvit otevřeně („jinak než v hospodě“) s dalšími muži, chtějí mužský kontakt a dialog. Část mužů chce spíše jen naslouchat, jak jiní muži přemýšlejí o nastolených tématech. Někteří muži přicházejí spíše s obavami (např. z mužské konfrontace, z trapnosti) a zůstávají v pozadí dění, u jiných převažuje zvědavost, a část má silnou potřebu mluvit o věcech, které řeší. Klíčová je obava z mužského boje a konfrontace a zároveň potřeba po bezpečném kontaktu s muži, přijetí od dalších mužů, potřeba patřit do společenství otevřeně mluvících mužů.
Většina zúčastněných mužů je v životě spíše stabilizována, neřeší akutní životní krizi, a pokud ano, doporučujeme jim tyto otázky řešit např. v individuální terapii. Naprostá většina z nich si však uvědomuje, že má témata a otázky, a chce je zkoumat a posunout se v jejich zvědomování. Očekávají pak, že se budou v životě lépe orientovat a vědoměji a odpovědněji ho prožívat.

4) Jaká témata tyto muže zajímají?

Témata vznikají v dialogu s účastníky, na základě jejich návrhů a potřeb. A jaká témata zajímala muže během historie ProMu? Můžeme je rozdělit do 4 skupin:

a) vztahy – s rodiči, otec, partnerství, milostné vztahy (2x)
b) fenomény života – peníze, stárnutí, práce, vánoce
c) vnitřní témata – mužská síla a energie, sny, touhy a vize (2 x), sebedestrukce (2 x), můj mužský rytmus, otevřenost – uzavřenost
d) „muži sobě“ – specifická skupina věnovaná vzájemné inspiraci literárními texty (Příběhy, básně, texty …aneb muži čtou sami sobě)

Témata, která jsou uvedená dvakrát, vzbudila takový zájem, že „byla prodloužena“. Říkám si, jestli tento výběr témat koresponduje s posluchači (či čtenáři) – s jakými tématy přicházejí muži k vám?
Největší zájem v tomto roce byl o téma „Sebedestrukce“ – Čím zraňuji sám sebe, čím se nechávám zraňovat. Prvního setkání se účastnilo 13 mužů, druhého 11. Pro vaši představu, jak o tomto tématu uvažovali přítomní muži, přikládám část společného zápisu z obou setkání:

Zápis – ProM – Sebedestrukce, vztek, sebeúcta

Témata:

– Jak se to dá ve zdraví přežít?
– Jak se dá přežít období sebedestrukce u ostatních?
– Práce se sebedestrukcí. Podpora.
– Prevence sebdestruktivního chování.
– Jak se chránit? Péče o sebe.
– Jak si odpouštět?
– Odněkud to fouká a cítím hluboký pocit viny, kterému nerozumím.
– Pocity viny.
– Ztracená energie.
– Tělo si vždycky říká co chce a je to 1.signál, že se něco děje. Jak souvisí sebedestrukce s nemocností? – Tělesnost.
– Nepřijetí se.
– Je důležité mít se rád a umět se včas vykašlat na všechno ostatní.
– Polarity: Sebedestrukce – Sebeláska, Destrukce – Láska.

Vztek…a co s ním?

– Není dobré to v sobě držet, aby to pak nevybuchlo.
– Vlny. (Vztek, pohoda)
– Povídat si sám se sebou.
– Prevence – utnout konflikt dřív než se rozjede a vrátit se k tomu později. Problém je, pokud se k tomu člověk nevrátí. Když to utnu já, mám pocit, že jsem pánem situace.
– Nechávám to bobtnat a neotvírám se – Klíčem je otevírat se.
– Vztek může být zdravý.
– Nadávání.
– Modlení.
– Říkat, že mám vztek, jinak bobtnám, nevím co chci, jsem nevrlej a koušu si nehty.
– Celý život jsem byl hodný maminčin Frantík a teď to jde ven.
– Když to potlačím, tak ten druhý pak neví, jak na tom jsem.
– Vztek pročišťuje.
– Popisovat proces: Začínám být hodně nasranej, jestli s tím nepřestaneš, něco se stane…
– Vytancovat to, vožrat se.
– Fyzická práce – štípání dříví.
– Běhání, pohyb, kolo, činky.
– Nadávky
– Vztek jsou nesplněný potřeby, které chtějí ven.
– Transformace do srandy. – Vymítání smíchem.
– Studená sprcha
– Horká sprcha
– Dívat se co je za tím vztekem za potřeby. Využít tu energii pro prosazení potřeb.

Sebeúcta:

– Téma každého z nás.
– To jsem debil, to jsem posral – Mít vztek na sebe.
– Dokončení zvyšuje sebeúctu.
– Můžu si zachovat sebeúctu, i když nevyhraju. Něco přijmu atd..
– Nechat něco plynout, nechat to v „božích rukou.“

Je vidět, že téma toho, jak si v životě ubližuji a jak (si) dělám to, co mě poškozuje, je pro část mužů důležité a přístupné jejich zvědomování. Účastníci jsou si této možné tendence vědomi a pokoušejí s ní nějak pracovat, reagovat na ní, něco s ní dělat. A uvědomění si spojení s tématem sebepřijetí a sebeúcty ukazuje na potřebu opření se o sebe, o sebe vědomí, o potřebu posílení sebe sama a svých vnitřních zdrojů.

5) Jaká je struktura a dynamika těchto skupin?

Jak jsem již předeslal, skupina je prezentována jako podpůrná, osobnostně rozvojová, orientovaná na potřeby a otázky příchozích, na možnost poradit se a získat zpětnou vazbu. Reagujeme na vzniklý proces, na situaci „tady a teď“, podporujeme max. přímou a osobní komunikaci mezi účastníky, „utínáme“ obecné řeči. Důraz je kladen na sdílení osobních zkušeností souvisejících s tématem.Občas můžeme „uhnout od tématu“ a věnovat pozornost přímé interakci a tématům, které v ní vyplavávají na povrch. Téma je pro nás jádrem, inspirací, nikoli dogmatem.
Pro vedení Pražské otevřené skupiny Prom i případných podobných skupin jsme postupně vytvořili jakýsi manuál či základní pravidla. Některá dosud nezmiňovaná zde ocituji:

a) Při vedení skupiny dbejte především na bezpečí (ta má přednost i před otevřeností), a zároveň vytvářejte prostor pro otevřenost, sdělování, zpětnou vazbu. Bezpečnému klimatu napomáhá m.j.:

– možnost nemluvit, když nechci
– každý mluví za sebe a ne za druhé
– aktivity ve dvojicích či trojicích
– příjemný prostor

b) Pro bezpečnost a otevřenost účastníků je důležité zachovávání mlčenlivosti.

c) Struktura setkání. Osvědčila se nám následující:

a) Příchody postupně, každý má možnost se hned občerstvit, Probíhají neformální hovory.
b) Začátek v kruhu. Oslovení všech, přivítání.
c) Úvodní otázka: Buď mířící k tomu, jak se účastníci právě teď vynacházejí, jak se cítí, nebo rovnou k tématu.
d) Mapování potřeb – Co muži dnes chtějí a potřebují? Jeden z vedoucích zapisuje potřeby na flip, pak si buď účastníci volí, které téma (potřeba) je dnes nejvíce zajímá, nebo rozhodují vedoucí.
e) Vlastní práce na vybrané potřebě, tématu – dialog ve skupině, práce ve dvojicích či trojicích, experimenty, individuální psaní, reflexe v menších skupinách a v celé skupině, ….
f) Ukončení práce na vybraném tématu, zhodnocení (především tím, kdo téma přinesl), přechod k další potřebě.
g) Závěrečná reflexe.
h) Výběr tématu na příští setkání.

d) Na konci vždy reflektujte zisky: Co si kdo odnáší? Jaké to pro vás dnes bylo? Co bylo dnes pro vás důležité?

Postupně jsou setkání mužů stále osobnější. Převažuje podpora, občas konfluence, ale mnoha mužům se daří se vymezovat a zároveň nesnižovat druhého. Jako vedoucí skupin si můžeme dovolit být osobní, a přitom si zachovávat odstup. Muži velmi dobře reagují na používání experimentů, pouze občas někdo využije práva neúčastnit se. Z experimentů užíváme např. různé škály, práci s prázdnou židlí nebo člověkem v roli, vnitřní hlasy, volné psaní atp. Pro příklad uvedu stručný záznam z již zmiňované práce na tématu sebedestrukce.

Základní otázka: Čím sám sebe zraňuji, čím si ubližuji?

realizovaná struktura setkání:

1) Vytvoř z keramické hlíny „sám sebe“, něco co tě symbolizuje, přestavuje ….
2) Krátká prohlídka, reakce na výtvory
3) Představení se a „Co tu dnes chci, jakou má otázku, téma?“
pauza
4) Škála – na jednom pólu je „Nikdy se ničím nezraňuji“, na druhém pólu „Pořád se zraňuji, sebedestruuji“. Instrukce: Najděte si své místo na této škále.
5) Reflexe postavení na škále – nejprve jedno slovo, pak možno „cokoli“.
6) Nabídka pro ty, kteří stojí nejvíce na poli sebedestrukce, jestli chtějí na svém tématu pracovat.
7) Práce ve skupině – jeden sděluje svůj příběh, téma (byl pobyt „v církvi, která měla prvky sekty) Bylo to hodně silné téma (spiritualita, její potřeba a zároveň zneužití), s velkým množstvím reakcí. Využili jsme také konstelaci současného vztahu klienta k oné církvi – jeden reprezentoval církev, další byl klient, práce s tímto sousoším (vnitřní hlasy, tělesné pocity, reflexe)
8) Možnost sdělení k tomu co bylo – už jen za sebe.
9) Sebedestrukce v praxi – každý sám, postupně, nějaké „ukončení“ sama sebe z hlíny (do kbelíku s hlínou) – někdo se tam roztrhal, někdo rozmačkal, někdo s výkřikem hodil, jeden si objekt ponechal a odmítl „se zničit“.
10) Sdílení zkušenosti, závěrečná reflexe, domluva o pokračování tématu, termíny.

6) Závěrem

Zkušenosti z Pražské otevřené skupiny pro muže ukazují na – pomalu – vzrůstající potřebu některých mužů po otevřené a odvážné sebereflexi. A to mimo psychoterapeutický rámec, a zároveň s využitím psychoterapeutického kontextu a dovedností. LOM (a potažmo ProM) klade důraz na odpovědnost mužů za svůj život a své jednání, a zároveň se snaží vytvářet prostor pro mužskou podporu a sebereflexi. Jako velkou inovaci vidíme skutečnost, že „vnitřní duševní práce“ přítomných mužů i témata zkoumaná těmito skupinami nezůstávají „pouze“ uvnitř, ale že prostřednictvím zápisů, článků, rozhovorů mezi muži navzájem, kontakty s médii atd. ovlivňují i širší skupinové a kulturní pole. A myslíme si, že tento typ skupin může prospět mužům v současné době, kdy mnohé mužské koncepty jsou zpochybněny a znejistěny, a to jak přímým účastníkům, tak dalším, kteří se dostávají do kontaktu s jakýmikoli výstupy z těchto skupin.
A co přinášejí setkání Pražské otevřené skupiny a vůbec práce v LOMu mě osobně? Díky této práci (a ProM je pro mě už rok a půl taková vlajková loď mé přímé práce s muži) jsem velmi rozšířil svůj kontakt s muži a posílil v něm svou mužskou otevřenost, schopnost dávat mužům podporu (a někdy si o ní říkat a přijímat ji), a učím se m.j. hledat rovnováhu mezi potřebou přijetí a bezpečí a zároveň osobní odlišností a integritou v mužském prostředí. Někdy se mi to daří, někdy ne, ale tuto cestu k osobní kongruenci zatím nevzdávám.

pozn.: Další články z LOMu a typy na knihy z mužskou tematikou najdete ZDE.

Michal Vybíral

Naše vlajková loď:

Podporujeme mladé muže z dětských domovů, aby se zapojili do běžného života.

Podpořte nás
Podporují nás:

LOM považuji za malý kousek spontánní a aktivní občanské společnosti, kterou u nás v Čechách vidím s úlevou a s radostí.

Jan Trachta

Lékař bez hranic a autor knihy Tichý dech

Jan Trachta ve Dvaceti minutách Radiožurnálu
Proč LOM?

"Nejvíce si cením životních zkušeností a postojů, které jsem mohl s ostatními chlapy sdílet a porovnávat."

"Intenzita a efektivita - za jedno setkání zjistím víc než bych zjistil od různých lidí za půl roku."

"Struktura - získám strukturu v tématu, o kterém nestíhám přemýšlet."

Fotogalerie